Kraniosakrální terapie – neinvazivní doteková technika
Kraniosakrální terapie je neinvazivní doteková manipulační technika ovlivňující kraniosakrální systém.
Doktor William Sutherland v roce 1900 zjistil, že lebeční švy umožňují pohyb jednotlivým lebečním kostem. Zkoumal jejich normální pohyby a abnormality, a na základě toho vyvinul terapii jemných manipulací lebečních kostí. Podle něj spolu souvisí fungování centrálního nervového systému a vliv kraniosakrální terapie na autoregulační systém člověka.
Terapeut přikládá ruce na různá místa na hlavě a těle klienta, napojí se na kraniosakrální rytmus, který je využíván k mobilizacím a uvolňování problémových míst. Kraniosakrální systém působí na oblast mozku a míchy a má tak velký vliv na řadu tělesných funkcí. Ovlivňuje endokrinní systém (vylučování hormonů), pohyblivost lebečních kostí a páteře i na psychický stav.
Doporučuje se při bolestech hlavy, migrénách, závratích, chronické rýmě, při dětské mozkové obrně, nespavosti, bolestech pohybového aparátu, po úrazech apod. Nehodí se po zlomeninách lebky, u epileptiků, nitrolebečním krvácení, u aneurysmat.
