Slovo meditace pochází z latinského „meditatio“, které znamená „rozjímání“. Meditací se obvykle míní stav, kdy je mysl zbavená všech myšlenek, soustředění mysli na jeden objekt (jako je dýchání nebo slovní mantra), intuitivní vhled do náboženské doktríny (např. vipassaná v buddhismu).
Dnes je meditace rozvíjena v mnoha spirituálních hnutích, jako je práma jóga, New Age, při bojových cvičeních a částečně i v křesťanství.
Obsah
Meditace v buddhismu
Meditace je v buddhismu ústředním pilířem všech nauk Buddhy. Slouží k odstranění, či transformování zmatených pocitů v dokonalé vlastnosti jakými jsou například soucit, moudrost, radost, apod. V krátkosti se dá říci, že všechny meditace v buddhismu slouží ke zklidnění mysli, rozvíjení dobrých lidských vlastností a získání vhledu do podstaty mysli.
Dvě základní meditace v buddhismu:
- Meditace zklidnění mysli – pokojná meditace, která rozvíjí klidnou mysl. Jde o hluboké soustředění se na jeden bod.
- Meditace vhledu – meditace, která rozvíjí vhled do podstaty mysli. Někdy je popisována jako analytická meditace, nebo meditace pronikavého vidění.
Meditace a sledování myšlenek
V józe se toto cvičení jmenuje „antar mauna“ (cvičení vnitřního ticha), podobný postup se používá i při buddhistické meditaci. Pomáhá zachovat odstup od myšlenek a pocitů. Člověk se zpříma posadí, zavře oči a začíná si uvědomovat své tělo. Snaží se zachovávat postoj nezúčastněného diváka, člověk by neměl nic posuzovat, jen nechat pocity plynout. Pak přichází na řadu myšlenky, opět je necháme přicházet a odecházet, aniž bychom je zastavovali, zkoumali či hodnotili. Na konci cvičení přichází protažení a hluboký nádech.
Účinky meditace
Meditace je prastarý způsob, jak sladit mysl a tělo. Existují desítky vědeckých studií, které potvrzují, že meditace funguje. Její účinky jsou blahodárné – harmonizace mozkových hemisfér, posílení imunitního systému, produkce endorfinů, zklidnění, apod.
Skupinové meditace
Již mnoho let se na celém světě lidé scházejí, aby společně meditovali. Zklidnění jedné mysli rezonančně pomůže zklidnění myslí dalších. Vyladí-li se mysl tak, že převládne jedna frekvence, člověk zažívá extatické stavy propojenosti se všemi bytostmi a vesmírem.
Zpěv manter
Mantrou se nazývá metrická část védského hymnu, v rozsahu od několika slabik až po několik vět. Ve východních náboženstvích jako je hinduismus či buddhismus slouží k opakovanému recitování nebo k meditaci. Většinou se jedná o sled slabik, které nesou nějaký význam daný konkrétním náboženstvím, ale také jde o podpoření přirozené schopnosti mysli zklidnit se a soustředit se na zvukovou vibraci. Účelem většiny manter je dosáhnout vysvobození (oprostit se od ega, vnějšího světa). Impulzem k nárůstu popularity zpěvu manter bylo rozšíření tantry, která poukazovala na to, že pomocí mantry lze dosáhnout spásy.
