Pokud hovoříme o čínských masážích, nemáme na mysli klasickou masáž, která slouží k regeneraci především pohybového aparátu, ale precizně propracovaný systém hmatů a úchopů, který dokáže buď ve spolupráci s dalšími prvky TČM nebo i samostatně léčit různá onemocnění, stejně jako třeba akupunktura nebo byliny. Nejedná se tedy pouze o mechanické působení na měkké tkáně a klouby, ale jde především o práci s Čchi.
Tuina znamená v překladu tlačení a nabírání. Její historie je bohatá na období rozkvětu i pádu, v současnosti existují mnozí lékaři a terapeuti, kteří ve své praxi Tuinu využívají.
Mezi účinky Tuiny patří především vyrovnávání Jin a Jang v těle, regulace orgánů, zprůchodňování drah, uvolňování a regenerace svalů a šlach a rozhýbávání krve, čímž dochází k odstranění blokády.
Pro správné provádění Tuiny je nezbytná správná a podrobná diagnostika, která se provádí stejně před použitím všech léčebných nástrojů TČM.
Při provádění masáží Tuina hraje roli vedle správně zvolených technik hlavně síla a doba působení (chceme-li doplňovat, působíme jemně a kratší dobu, rozptylování a rozhýbávání provádíme razantněji a déle). Samozřejmě je důležité přihlížet ke konstituci pacienta (při léčbě dětí a žen působíme mírněji, u mužů obecně silněji). Při působení na body hraje roli, jaký směrem hmat vedeme (stejně jako při manipulaci jehlou při akupunktuře), po směru hodinových ručiček doplňujeme a proti směru vypouštíme a při působení na dráhy proti směru pohybu Čchi vypouštíme a po dráze doplňujeme. Vyskytují se ale i názory opačné. Dále můžeme zohlednit denní dobu, kdy masáž aplikujeme – dopoledne lépe doplníme Jang, odpoledne a k večeru spíše Jin. K tomu je třeba přizpůsobit výběr hmatů a jejich intenzitu. Podstatné ale je, aby terapeutova Čchi byla v takovém stavu, aby dokázal pacientovi poskytnout to, co právě potřebuje.
